_Happy boy Posted December 30, 2020 Posted December 30, 2020 A máme tu naši (a snad i vaši) oblíbenou anketku o ta nejlepší/nejhorší auta, která jsme letos testovali. Do diskuze samozřejmě můžete přihodit i vaše tipy! Rok 2020 byl sice silně ovlivněn pandemií koronaviru, to však vůbec neznamená, že bychom na Auto.cz neměli co testovat. Mnohé zahraniční prezentace sice byly zrušeny, i tak se však na český trh dostalo množství zajímavých novinek, které jsme měli možnost v uplynulých měsících vyzkoušet přímo na tuzemských silnicích. Které vozy nás v redakci Auto.cz zaujaly nejvíce? A které naopak zklamaly? Martin Machala David Bureš Ondřej Mára Stanislav Kolman Stanislav Švarc Martin Machala Potlesk Audi RS Q8 Na první pohled (a vlastně i ten druhý) esence toho, z čeho si občas asi všichni děláme srandu – nesmyslná koncepce SUV kupé, absurdní výkon, který za celý život nevyužijete… V konkrétní testované specifikaci pak naprosto nepřehlédnutelná jedovatá zelená jak z plakátu patnáctiletého fandy tuningu, černé detaily vyzývavý celek už jenom podtrhly. Jenže, Audi RS Q8 je celkově fantastické auto. Dynamický nesmysl předpokládáte, velice však překvapila velmi rozumná spotřeba do třinácti litrů (jen při trošku rozumnějším používání), naprosto mě šokoval jízdní komfort. Hlavně schopnost podvozku tlumit nerovnosti. Na třiadvacetipalcových kolech!!! Tohle SUV kupé navíc dokáže být i praktické – interiér je prostorný, kufr velký. Vlastně senzační rodinné auto. Trošku jsem se v něm styděl, ale celkově nezbývá než tleskat. Volkswagen Golf VIII Nepamatuju, že bych na nějaké auto takto dramaticky změnil názor. Od prvotního šoku z vylevněného digitálního interiéru až po aktuální nadšení z nejnovějšího dlouhodobáku. Respektive, na spoustu věcí uvnitř si zvyknout opravdu nelze, maximálně se s nimi pokusíte smířit. Každé ráno tak pravidelně absolvuju klasické kolečko s vypínáním jízdních asistentů, čekáním na to, až mi infotainment umožní proklikat se do nabídky klimatizace a povinné probliknutí nefunkčnosti některých systémů (hlášku „front assist je dočasně nedostupný“ mám už vypálenou na sítnici). Nejsou to drobnosti, souhlasím, a nefungují ani zástupné možnosti ovládání ventilace – hlasové ovládání jednou možná budoucnost bude, zatím je to ale spíš taková funkce pro pobavení posádky. A nepodsvícená lišta pod středovým displejem… to je taková taškařice, vtip. Jak říkám, na tohle se zvyknout nedá a věřím, že v rámci faceliftu a nejrůznějších aktualizací se bude hodně měnit. Ty ostatní věci, které ale pořád z mého pohledu dělají auto autem, však fungují úžasně. Vypíchl bych hlavně podvozek, kterému byla i v kombinaci s patnáctistovkou eTSI dopřána víceprvková zadní náprava, což je obrovská výhoda golfu. Jízdní komfort na osmnáctipalcových kolech se nedá s koncernovými sourozenci s jednodušší nápravou naprosto srovnat, a to se hlavně octavia na adaptivních tlumičích snaží o až houpavou charakteristiku. Velmi jde o celkové sladění – pocit tuhosti z menší karoserie hatchbacku (porovnávám s octavií), pocitová lehkost jak z Mazdy 3 a vynikající agilita na površích napříč českými cestami. Za mě nejlepší podvozek nižší střední třídy a nejpříjemněji jezdící auto široko daleko. Pravda, když se auto víc naloží, patnáctistovka s výkonem 110 kW už nabízí jen průměrnou dynamiku, do té doby však jde o příjemně svižnou, velmi kultivovanou a s převodovkou DSG dobře sladěnou jednotku. Asi jsem ale čekal o něco nižší spotřebu, prvních dva a půl tisíce kilometrů jezdím za 6,7 litru (zimní gumy, chladnější počasí, převaha dálnice). Uvidíme, jestli se nějak pozitivně projeví jaro a další najeté kilometry. Nadšený jsem z klasické golfové promyšlenosti, dotaženosti a stále i uživatelské přívětivosti, i když bývalo ještě líp, samozřejmě, jak jsem napsal hned v úvodu. V golfu se mi nicméně stále skvěle sedí, kufr je pořád dostatečně objemný, snadno přístupný a zadní sedačky použitelné i pro někoho jiného než děti. Jinak vynikající Mazda 3 může velmi závidět, tady krutě nestíhá. Byl jsem velmi rozpačitý a z některých řešení stále jsem, při denním používání jsem si však červený golf velmi, velmi, ale fakt velmi oblíbil. Regulérně se na něj těším a v této konfiguraci s paketem R-Line se mi i velice líbí. Bylo to delší oťukávání, ale už mám rád i osmičku. Moc. Radical SR4 Tohle opravdu není letošní novinka, letos jsem se však s Radicalem SR4 týmu Martina Příhody svezl intenzivně a celkem úspěšně absolvoval šestihodinovku v Mostě. Tahle od pohledu skoro až legrační placička s motorem z motorky o výkonu přes dvě stě koní (hmotnost ani ne půl tuny) už ale generuje přítlak a Most umí i v mých rukou za 1:46. To už je docela šrumec, hlavně přetížení v zatáčkách už velmi cítíte, což bylo vzhledem k víc než hodinovému stintu… no, zašoféroval jsem si! Konečně jsem měl ale dostatečně dlouhou dobu na to, abych si radical opravdu osahal. A s každým dalším odjetým kolem jsem placičku dostával víc a víc do ruky, nakonec jsem si jízdu vyloženě užíval. A v posledních (a nejrychlejších) kolech mi už přišlo, že spolu jedeme naprosto samozřejmě, dokonale plynule a pocitově ani ne tak rychle (stopky však ukazovaly něco jiného). Zkrátka jsem se s radicalem krásně sžil. A užíval si každý metr. Jak jsem už napsal, není to auto na první kontakt se závoděním nebo ježděním na okruhu obecně, to byste se asi trošku trápili. Už ale jen pro mírně pokročilé jezdce je to však úžasná cesta, jak se posunout dál a ochutnat přítlak, který je už přece jenom vyšší škola řízení. U SR4 je fajn, že slušně zatočí i v nižších rychlostech, bez přítlaku. Radical vás na začátku nevyleká, ale naučí postupně zrychlovat. V normě – placka od pana Janíka, ještě tak o level dva vyšší škola – musíte do zatáčky najet naprosto absurdní rychlostí, jinak prostě nezatočíte. Což je… nepříjemné, řekněme. Radical SR4 je k jezdci vstřícnější, nepotřebuje tak vysokou nájezdovou rychlost. Martin Příhoda se na vás už těší. Zklamání BMW 330d Opakuje se mi auto z loňska, znovu musím ukázat na trojku. Loni jsem byl nespokojený se základní 320d, která mi jízdně připomínala passat, letos jsem se velice nepěkně svezl s 330d. Podvozkově tady bylo špatně vlastně vše, na co si vzpomenete, což je u trojkového BMW víc než zarážející. Auto působilo v zatáčkách velmi těžkopádně, příplatkový sportovní podvozek na nerovnostech příšerně mlátil. Zůstal fantastický motor, vznětový šestiválec s výkonem 195 kW jede úžasně a nežere, spojení s automatem tradičně nemá chybu. Naladění podvozku se však zoufale nepovedlo. Snad jenom v testovaném sportovním případě (proboha jenom si nekupujte paket M Sport za 175.500 Kč!), jinou zkušenost jsem s kombíkovou trojkou ovšem neměl. S trojkou obecně však naštěstí ano, plug-in hybridní 330e se velmi povedla. Je sice v prvé řadě dokonale komfortní a skvěle odhlučněná, což asi nejsou hodnoty, pro které jste si chodívali k BMW, ale konečně to byla dobrá trojka. Tak třeba příští rok přibude nějaká další. Mercedes-AMG GT 53 4Matic+ 4dveřové kupé Tohle se za mě velmi nepovedlo. Že nejede jako osmiválec, to by mi naprosto nevadilo. Nepochopil jsem ale totálně prkenný podvozek, hluk od kol nebo svištění větru kolem bezrámových oken. Vždyť je to gran turismo od Mercedesu! I přes zjevné sportovní ambice bych čekal v prvé řadě dokonalý komfort, čehož jsem se zdaleka nedočkal. Osobně se mi taky velmi nelíbí přeplácaný interiér, i když typického zákazníka si asi představit dovedu. No nic, na nové „esko“ se ale těším. A na dlouhodobého medvídka, čili éčkový kombík se čtyřválcovou naftou, nedám dopustit. Mercedes-AMG GT 53 4Matic+ 4dveřové kupé ale fakt ne. 1
Recommended Posts